DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Metodická podpora

Projekt Ježkovy voči

Projekt JežkovyVoči je dílem KIDMAP z. s. vznikl za finanční podpory Norských fondů a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Jeho cílem je zodpovědně a pravidelně mapovat život současných dětí od 0 do 14 let. Projekt je zveřejněn na webových stránkách a je zaměřený na primární prevenci úrazů dětského věku. Tyto stránky mají pomoci lépe chránit zdraví našich dětí. Jednoduše a názorně formou videí představují rizika, která na děti číhají, a především ukazují, jak se jim vyhnout.

Odkaz na stránky projektu:

http://jezkovyvoci.info/o-cem-tady-je

Používejte tyto stránky jako prostor a příležitost k rozhovoru s dětmi o úrazech, bolesti, rizicích a nebezpečí

 

Ať už máte děti doma, na návštěvě nebo ve školce, určitě se dozvíte něco, co se vám i jim může opravdu hodit.

Ideální způsob, jak stránky používat, je podívat se na videa spolu s dětmi a potom s nimi na dané téma mluvit. Děti jasně uvidí, co se může stát. Vy jim můžete říct proč, můžete téma rozvinout, podrobně vysvětlit všechna rizika a odpovědět na všetečné otázky.

Ke každému tématu máte možnost stáhnout si nebo pročíst informace jak o prevenci, tak o první pomoci. Dětem můžete k rozhovoru vytisknout pracovní listy v podobě omalovánek. Pokud by vás zajímala problematika podrobněji, klikněte na důležité odkazy. Navíc se můžete zapojit do diskuze na dané téma a sdílet svoje zkušenosti nebo otázky s ostatními.
 

Jak zvládnout první dny ve školce?

Školka… Snad každému se okamžitě vybaví nějaká asociace z vlastní zkušenosti: první láska, spaní po obědě, salát z červené řepy… I letošní září nastoupí do mateřské školy další generace tříletých dětí. Pojďme rozptýlit některé obavy ze změn, které čekají dítě i rodinu.

Změna režimu
„Dělej, přijdeme pozdě, ty ještě nemáš obuté boty?“ Spěch, stres… každé ráno. Rodič vidí nespokojeného šéfa, dítě naopak nechápe, proč si nemůže ještě pohrát s plyšákem tak jako jiná rána.
Když se nedá do školky dojít pěšky, cesta autobusem nebo tramvají ranní napětí také významně ovlivní.

Příjemné rituály
Co s tím? Vytvořte si příjemné rituály. Snažte se, aby dítě chodilo večer včas spát. Připravte mu hromádku oblečení již večer. Ráno si vytvořte určitou časovou rezervu pro nenadálé situace (např. zdržení při hygieně, nebo čas na převlečení, když se podaří zvrhnout hrníček s kakaem).
Tříleté dítě uspěchanými slovy nepopoženete. Nejspíš ještě bude potřebovat vaši pomoc při oblékání (to neznamená, že je obléknete), anebo si zkuste zasoutěžit, kdo z vás bude dřív…

Platí úsměv
Pamatujte na to, že vy jste režiséři, vy musíte být o krok dva napřed. Křik ani vyhrožování nemají správný efekt – po takovém ránu přijdete do práce rozladěni a dítě do školky s pláčem. Takže i zde platí okřídlené úsloví, že s úsměvem jde všechno lépe.

Adaptace
Představme si situaci, že ráno vše zvládnete, do školky přijdete včas, ale najednou se dítě rozpláče, nechce se vás pustit, rve vám to srdce, zase myslíte na výčitky šéfa…
Co s tím? I zde se nabízejí univerzální rady… ale počítejte s tím, že každé dítě je jiné, jinak reaguje na změnu, je jinak citlivé.
Profesor Matějček, významný dětský psycholog, napsal, že jesle by si dítě nevymyslelo, ale školku ano. Měl tím na mysli, že ve třech letech je dítě obecně připravené vykročit za bezpečný kruh rodiny a navazovat nové kontakty, zejména s vrstevníky, které ke svým hrám již potřebuje.
Školky dnes umožňují dítěti postupnou adaptaci, zvykání si na odluku od rodiče po hodině, po dvou, na dopoledne. Ranní slzičky jsou normální, většina dětí se po odchodu rodičů v novém prostředí rychle zabaví. Jsou tu jiné hračky než má doma, navazuje první kamarádské vztahy.
Tam, kde je odluka od doprovázející matky opakovaně dramatická, někdy pomůže, když začne dítě ráno do školky vodit otec.
V některých případech je však třeba zvážit situaci až tak, že docházku do školky zatím odložíme. Zde bych chtěla zdůraznit, že bychom neměli ani sebe, natož dítě obviňovat z jakéhokoli selhání.

 

 

 

 

 

Vedení k samostatnosti

 

1) Co bych si měl dokázat sám

2) Desatero prvňáčka základní školy

 

Když vám dítko nastoupí do školy, je to velká změna, která zasáhne celou rodinu.

Protože vše bude nové, každý den se na něj povalí řada nových informací, instrukcí, povinností a kdo ví, čeho ještě - bude velice unavené

Zkusme tedy ulehčit našemu dítěti i sobě. Naučte svého předškoláka co největší samostatnosti. Nedělejte vše za něj, však on/a to zvládne!!

 

1. Je dobré, aby si budoucí školák dokázal sám
zavázat boty (však jsou tu boty na suchý zip – super věc)
převléknout, uklidit si věci do tělocviku
nachystat si na lavici věci na výtvarnou výchovu
nachystat si věci do aktovky za dohledu mámy či táty (NE, že bude chystat mamka), aby věděl, kde co má
naobědvat se – používat příbor
obsloužit se sám na WC (p. uč. nemůže chodit každému utírat zadeček)

Toto je výčet asi nejdůležitějších úkonů, které by měl malý školáček zvládat, než nastoupí v září do školy.
Dítě tak nebude stresované tím, že si musí říct o pomoc p. učitelce, nebo že mu budou spolužáci třeba zavazovat boty atd.
Je důležité, aby děti byly sebevědomé, že už spoustu věcí dokáží samotné, bez pomoci dospělých.
2. Desatero prvňáčka základní školy

1. Zná své jméno a příjmení, vím, jak se jmenují rodiče i sourozenci.
2. Umí se obléknout i převléknout, a to tak rychle, aby na mě nikdo z mých kamarádů nemusel čekat.
3. Na tkaničce už umí udělat mašličku!
4. Umí uklidit knížky, hračky i pastelky tam, kam patří.
5. Dovede kreslit tužkou, pastelkami i malovat barvičkami a pozná barvu červenou, modrou, zelenou, žlutou, hnědou a černou.
6. Umí vystřihnout obrázek pomocí nůžek s kulatou špičkou.
7. Zvládne si sám připravit  svačinu, kterou si dá na ubrousek. Před jídlem si umyje ruce!
8. Dovede naslouchat  vyprávění se zájmem a v klidu.
9. Televizní pohádky, filmy a písničky pozorně sleduje a povídá si o nich s rodiči.
10. Do aktovky si sám uloží věci, a to tam, kam správně patří.

 

 

Desatero pro rodiče předškolních dětí 

Tento materiál byl vypracován řadou odborníků z oblasti předškolní výchovy a podílelo se na jeho zpracování i řada pedagogů z praxe. desatero poskytuje rodičům předškolních dětí informace, které se týkají vzdělávání jejich dítěte a nabízí přehled základních dovedností, které by dítě mělo mít před nástupem do základní školy.

V případě zájmu je možné si destero stáhnout ze stránek MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku

 

 

 

 

Z dětského světa mizí říkadla a zpěv. A je to škoda!

Proč chodí předškolní děti k logopedovi?

K nejčastějším poruchám řeči dětí patří ta „špatná písmenka“ neboli dyslalie. V poslední době také přibývá dětí, které ještě ve třech letech vůbec nemluví, mají výrazně opožděný vývoj řeči, ale i poznávacích procesů. U řady z nich je diagnostikovaná vývojová dysfazie, která má jako první příznak opoždění řeči, ale jde zde o daleko rozsáhlejší poškození řeči jako celku. Příčina je nejčastěji skryta ve fungování centrální nervové soustavy, v její nezralosti nebo poškození.

Ve výslovnosti se také objevují specifické znaky, například neschopnost rozlišit podobné hlásky nebo záměny sykavek. Velmi často jsou deficity také v koncentraci pozornosti.

Čím je ovlivněna schopnost dítěte správně vyslovovat?

První a velmi důležitou okolností je mluvní vzor, a to nejen rodičů, ale i učitelky mateřské školy. Dítě musí slyšet správnou výslovnost dostatečně často. Jako mluvní vzor působí také masmedia, zejména televize. Proto je velmi důležité, aby pořady, které dítě sleduje, měly po všech stránkách kvalitní komentář.

Jestliže se dostatečně nerozvíjí motorika dítěte, většinou se to projeví na skupině hlásek, které jsou náročné na pohyblivost a koordinaci mluvidel – L, R a Ř. Na řeči se podílí také centrální nervová soustava. Pokud nemá dítě dostatečně zralou centrální nervovou soustavu, nedokáže správně, rychle a přesně rozeznávat kvalitu zvuků a potom je i nepřesně napodobuje. Podobné hlásky dítěti splývají a zaměňuje je. V řeči se to projevuje jako asimilace sykavek, záměny tvrdých a měkkých hlásek, záměna hlásek K a T…

S výslovností souvisí také úroveň jemné motoriky. Řeč a jemná motorika mají stejnou motorickou dráhu pyramidovou, která zabezpečuje správné motorické provedení. Proto je třeba s nácvikem výslovnosti cvičit i jemnou motoriku a grafomotoriku.

Jak rozvíjet dětskou řeč?

Zpěv a říkadla, která mají obrovský kladný vliv na rozvoj dítěte, nabízejí spojení rytmu a řeči nebo zpěvu s pohybem a jsou jedním ze základních prvků při nápravě neplynulostí řeči a vývojových dysfázií. Setkáváme se s tím, že rodiče již říkadla neumějí a nepřijde jim důležité s dětmi opakovat lidová říkadla. Říkadla a básničky přitom není čím nahradit. Kromě příjemných pocitů z rytmu rozvíjejí i naprosto přirozeně všechny dovednosti nutné k dobrému rozvoji řeči, včetně paměti.

Pokud jde o techniku držení tužky, je třeba na ně dbát od samého začátku, jakmile se do akce začínají zapojovat prsty. Musíme vytrvale ukazovat, jak tužka leží na prostředníčku a palec s ukazovákem ji ze stran přidržují. Vhodnější jsou silnější pastelky, fixy, vhodné jsou také štětce, křídy, voskovky.

Rozvíjíme také zrakové vnímání, a to pomocí rozeznávání rozdílů, pexesa, rozstříhaných obrázků a podobně. Hmat a propriocepce se dá cvičit v rámci stříhání, lepení, modelování, vytrhávání nebo manipulace s drobnými předměty. Chuť a čich rozvíjí ochutnávání potravin se zavázanýma očima a slovní komentář.

Jaký vliv na dětskou řeč má technika?

Pro děti je nejdůležitější, když s nimi komunikujeme, a to počítač nenahradí.Více než polovina případů opožděného vývoje řeči je způsobenanedostatkem kontaktu s dospělou osobou,která si s dítětem povídá, prohlíží si s ním knížku,obohacuje jeho slovní zásobu. Na počítači si dítě procvičí např.postřeh či zrakové vnímání,ale rozhodně ne řeč.Nepřiměřené využívání televize a videa a jejich nadměrné sledování poškozují řeč ve všech jejich složkách. Jediná cesta,jak podpořit vývoj d.řeči, je ve vzájemném rozhovoru,trpělivém odpovídání na nejrůznější d.otázky,rozvíjení všech smyslů a obratnosti dítěte.

Existuje nějaké riziko ohrožení vývoje řeči, o němž by bylo dobré vědět?

Pokud dítě zvládá komunikační schopnosti svého mateřského jazyka, plynně se vyjadřuje a má dostatečnou slovní zásobu, což by dítě ve 3 letech,kdy přichází do MŠ, mělo mít.Potom by nemělo mít problémy s výukou dalšího jazyka přirozenou cestou s rodilými mluvčími.Pokud však dítě ve 3 letech ještě téměř nemluví svým mateřským jazykem, má s největší pravděpodobností vývojové problémy s řečí, pak nácvik dalšího jazyka,byť přirozenou cestou, není vhodný.Teprve po důkladnějším zvládnutí mateř.jazyka se může začít s jazykem cizím.Riziko u těchto dětí je, že se řečový vývoj ještě zpomalí a nenaučí se dobře ani jeden jazyk.Může také dojít k negativnímu transferu z jednoho jazyka do druhého.

 

     Čerpáno z časopisu pro MŠ a šk. družiny INFORMATORIUM  3-8 č.9/ 2012

 

Kdy vyhledat klinického logopeda?

  • Ihned při podezření, že dítě neslyší, ihned když se objeví koktavost. Pokud ve 3.letech nemluví v jednoduchých větách. Klinická logopedie se věnuje nejen artikulaci, ale také obsahové stránce řeči, správnému užití tvarů slovesa být, zvratných zájmen se, si, předložek a zejména rozumění řeči.

Klinická logopedka - Tábor

Pavla Blahová

Tábor, 9.května 678, SLOVAN

Tel: 723124284